Fakt, jako takový, a jak často potkáváme
fakta?
Odpovědí je – jsme obklopení fakty 24 hodin denně, ať už
děláme v životě cokoliv. Zbývá jen učinit správné závěry z nich.
Žádná esej akademické povahy to není, nýbrž pojednání o
tom, proč nesprávné logické uvažování nad fakty může vest k bludu. A to
jsem se ještě vyjádřil hodně opatrně, protože těch bludů je ve světě habaděj.
Dovede-li čtenář strávit obsah tohoto článku, pak
zcela určitě může jít studovat filozofii na Sorbonnu :-)
Slovo fakt a to, co se v něm ukrývá je nadmíru důležitým
pro každého, majícího aspoň špetku rozumu. Stejná situace je se slovem pravda.
Proto, hned na úvod, otázka za milión – je fakt a PRAVDA totéž?
Není, nebo spíše ne vždycky.
Odjakživa jsem cítil, že něco ke ztotožnění chybí.
Podle definice, faktem je skutečnost, že něco existuje.
Jakýkoliv objev, třeba ve vědě, je skutečností a je tedy faktem. Letmým
pohledem se zdá, že je nesmyslem, aby něco existujícího nebylo pravdou.
Jen zadržte závěry, zdání klame!!!
Předvedu teď něco, co vypadá jakoby logická rovnice, která
obsahuje chybějící část k tomu, aby bylo možné mezi slovy fakt a pravda použit
znak rovnítka.
Tady to je:
FAKT + JEHO BEZCHYBNÁ INTERPRETACE = PRAVDA
Děláme-li chyby při interpretaci faktů, pak jsme úplně
vedle, což znamená mimo PRAVDU. Říká se tomu nesprávné závěry a těchto závěrů
je dokonce plná i věda, která, jak je známo, potrpí na přesnost. Snad jedinou
výjimkou je matematika, pokud si nehraje na jazyk přírodovědy.
Se správným chápáním toho, co je faktem asi nikdo nemá
problém. S pravdou to už je těžší.
Jako nejlepší příklad napadá mě otázka Piláta Pontského:
„Co je pravda?“, adresovaná rabínovi známému v českých zemích jako Ježíš
Kristus.
No a nejhorší situace je s bezchybnou interpretací konkrétních
faktů. V tom tápeme všichni bez výjimky, napříč všemi aspekty našeho
života, nehledě na úroveň vzdělání.
Kdyby náhodou čtenář byl pohoršen tvrzením, že Ježíš je
rabínem, pak vysvětluji, že v hebrejštině rabbín obecně znamená „učitel“
nebo taky „pan“, jak ho vlastně oslovovali jiní. Tak už se narodil. Nebyl miminkem, které se propracovalo ke svému
postavení.
Tuším, že kazatele od křesťanství nic o tom neprozrazují
svým „ovečkám“, jinak by se nikdo z patřících k náboženství a mluvících
česky neodvážil říkat mu – Ježíšek, jako kdyby šlo o nemluvné batole. Ale to
jsem se jaksi odchýlil od tématu.
Obsahově tento článek navazuje na článek –
kde tvrdím, že pokud rozumná bytost pojmenovává vlastní
neživé výtvory, jako chytré čili rozumné, pak má být považována za nerozumnou.
A vůbec celkově tamten článek je podceněný. Soudím tak
podle nejhorší čtenosti v porovnání s ostatními mýma „šedevry“ tady. Nic
s tím nenadělám. Mimochodem, je to názorný příklad toho, že máme tu určitý
fakt, jen zbývá správně ho chápat. A tak tedy jen rozšiřuji původní myšlenku,
aby, pokud je možné, co nejvíce lidí vědělo, jak je důležité dbát na to, co vychází
z pusy.
Komentáře
Okomentovat
snažte se komentovat věcně a neurážet