Oleg Matvejev - innerworld

Něco k proroctvím. Včera večer pozoroval jsem tu šelmu, vystupující z moře. Tu, která má sedm hlav a deset rohů. Nestalo se to poprvé. Čím z větší vzdálenosti se na ni díváš, tím přitažlivější připadá. Těch deset rohů, co nese na sobě, nijak zvláště nevyčnívají nad šelmou, ovšem jejich diadémy to je něco. Jsou děsivé a uchvacující zároveň a svým způsobem jsou krásné. Rohy mají jména a znám je, ale neprozradím – nesmím. Nedivím se Jochananovi, jemuž bylo ve vidění to vše předvedeno a dle jeho slov: „velice jsem užasl“. I když v popisu jde řeč hlavně o ženě Babel, musíte chápat, že Babel nevisí ve vzduchoprázdnu, ale sedí na šelmě. Jen tak ke slovu. Na šelmu vystupující z moře se nedá dívat bezprostředně, ale z vrcholu jednoho ze dvou rohů nebo přes obraz vytvořený druhou šelmou, tou co má dva rohy. Tyto rohy jsou odpudivý, aspoň pro mě, jak já je vidím a vnímám.

O tradicích. Celé lidstvo je těžce psychicky závislé na tradicích. A stejně tak, jako u ostatních závislostí i v tomto případě si neuvědomuje a nepřipouští, že je nemocné. Zvyky, tradice a pověry sice nejsou úplně totéž, ale často spolu propojené, neboť rostou z jednoho kořene. A řekl jim: chcete-li věřit, potom tradice hebrejců zavraždila Mesiáše. Osobně neznám dobré tradice. Držím se co nejdál od nich. Žádné adventy, žádné dušičky, žádné „na Štěpána“, žádní patroni měst, cechů a zemí, žádné „kulturní dědictví“ UNESCO. Ani boty nezouvám před dveřmi do obydlí. (až bude na to čas, něco napíšu sem o pitomosti, které se říká - zesnulí)

Řím, Vatikán, papež, katolická církev. Kdo by to neslyšel aspoň jednou v životě? Snad jedině příslušníci kmenů pralesních obyvatel v Amazonii a Oceánii. Biskup římský stojí v čele sdružení čítajícího kolem 1,3 miliardy katolíků, pro které je zástupcem Boha na Zemi. Podle mínění podřízených, v otázkách viry neboli „správného chápání celé věci“, nechybuje. Cokoliv řekne, to platí. Jak něco natolik velkého mohlo vzniknout? Zcela jistě tak, že Bůh dovolil. Je to tedy vůle Boha? V jistém smyslu, ano (k tomu se ještě vrátím v jednom z následujících článků). Vše začíná u jednoho rozhovoru mezi Jehošuem a žáky, včetně Šimona. Svědků tohoto rozhovoru bylo hodně, rozumu, k chápání podstaty vyřčeného, bylo málo. Dle Textu Ješua říká Šimonovi, který již dřív dostal od něj přezdívku Petr: „požehnaný jsi, Šimone …“ a dodává „ty jsi Petr, a na té skále vybuduji svou církev ...“ Teď povím, jak to doopravdy bylo řečeno. Nejde o doslovné znění,   ale obsahově je věrné. Mesiáš říká

Sbírka knih, které se říká Bible, není o čtení. Sice něco má být přečteno, aby bylo možné nad tím přemýšlet, primárním cílem ale musí být přemýšlení. Jde tedy o myšlení v první řadě. Někdo řekne – číst znamená přemýšlet. Já ale mám jiné zkušenosti. Potkávám v životě hodně sečtělých, ale málo přemýšlejících. Číst a přemýšlet není totéž. Hodně čtení nezaručuje hodně myšlení. (příští úvaha je znázorněním špatného přemýšlení, vedoucího 1.5 mld. katolíků do slepé uličky)

Četl jsem v mládí sci-fi povídku. Je o tom, že někde ve vesmíru existuje něco jako bytost či stroj (super počítač?) a umí odpovědět na jakoukoli otázku. Veškeré povídání se točí kolem toho, jak rozličné civilizace z celého vesmíru vypravují  expedice   k této bytosti-odpovídači  s všemožnými naléhavými otázkami. Pokaždé to však skonči nezdarem, protože dostanou odpověď – NEKOREKTNÍ OTÁZKA!  Všichni se totiž ptají způsobem, kdy není možné získat odpověď. Chcete-li tedy mít hodnotné odpovědí na své otázky (mimo jiné i ohledně Boha) – klaďte otázky správně, klaďte pravé otázky.

Čte-li někdo Biblické texty, má k tomu své důvody a možná je i zvědavý. Jeden hledá odpovědi na mravoučné otázky, jiný chce pochopit o čem to cele je, další věří, že Texty to je Boží slovo a tak se snaží o uniknutí smrti. To poslední v řetězci důvodů je zároveň nejhorší. Proč je nejhorší, ať si každý zjisti sám. Podle mého názoru je ve světě nejméně 3 mld. lidí, které aspoň někdy zaslechli – Bible je Božím slovem. Po staletích koluje světem toto přesvědčení a pochází od vzdělaných. Často to jsou vzdělanci s akademickými tituly. Kdyby vyučující takovým nesmyslům dobře rozuměli, co je Boží Slovo, pak by se v katedrálách a kostelíčkách po celém světě nerozmísťovali němé modly. Je to tedy s Texty jinak a tohleto jinak není neužitečné pro chápání Boha a je většinou pravdivé a uchvacující a trochu popisuje budoucnost. Musíte ale být vzdělávání přímo od Boha, nikoliv na univerzitách. Bible by rozhodně neměla být modlářskou sbírkou knih, což ale pro miliardy lidských bytostí je. S