Oleg Matvejev - innerworld

Kratičká vyjádřeni k tématu blogu. Každé je shrnuté do několika vět: ·            Nikdo nemůže porozumět Bohu zkoumáním Bible. Rovněž Bibli sotva rozumíme jen jejím čtením a zkoumáním a už vůbec ne studiem na teologických fakultách. Pro mnohé jedince čtení Bible je dokonce škodlivé. Jsou totiž schopní pokřivit každou pravdu. Jedině Bůh poodhaluje roušku tajemství nad biblickými texty, a to rovnou v hlavě člověka. ·           Podstata víry člověka v Boha nespočívá ve víře v Boží existencí, ale v důvěře tomu, co Bůh říká. ·           Bůh je duch a proto všechno co je v příbuzenském vztahu k němu je výhradně duchovní, ne vyjímaje církev. Uslyšíte-li tedy, že církev má majetek a navíc se soudí o svůj majetek, nevěřte tomu, že to je církev. ·           Mnoho těch, co uvěří v Boží existenci, později odpadávají od Boha. Nestanou se z nich najednou zase ateisti, jenom nechtějí už Boha. Je jim na obtíž, poněvadž více milují tento svět. ·           Bohoslužba to je život dob

Musí to být děsivý pocit pro kohokoli – prožít celý život s nějakým přesvědčením (třeba o evoluci druhů), pak odejít z těla a najednou zjistit, že tímto nejen nic nekončí, ale že celý jeho život byl vlastně omylem a vše špatné teprve začíná. Moc bych si přál mrknout se na kratičký okamžik, co se honí hlavou křižákovi či muslimovi a nadto mučedníkovi, který zavraždil stovky a tisíce nevěrců, když najednou zjistí, že harém se 40 pannami se nekoná. A tahle absence toužebně očekávané události je navíc jenom začátkem veškerého děsu. Tuším, že muslimkám by toto zjištění bylo o něco příjemnější.

Předpokládejme, že někdo nevyniká v dobrém chování, ale občas jiným poví o tom, co by bylo správné. Sám má snahu a vyžaduje po sobě správné, přesto selhává. Platí v jeho případě přísloví: káže vodu, ale pije víno? Smí takový říci o něčem pravdivém, aniž by byl obviněn z toho, že je pokrytec? Ano smí, třebaže to působí na ostatní jako kus červeného hadru na býka. Mezi upřímným člověkem, avšak zeslabeným hříchem, a pokrytcem leží bezedná propast. Je jasné, že toto přísloví se vztahuje jen na pokrytce. Co je na tom ale zajímavého? Nezpozoroval jsem, že by se obviňující nějak obtěžovali zjistit skutečnou povahu obviněného. Ať si tedy dávají pozor, aby nebyli sami obviněni ve svůj čas.

Seznámil jsem se s ním na břehu Jordánu v Izraeli. Stalo se to na místě, kam se shromažďují náboženští poutníci, aby byli očištěni od hříchů ve vodě řeky, po vzoru Krista, a „zrodili se z vody“. Prý na témže místě působil a rituálně očisťoval lid Izraele Johanan zvaný „Křtitel“. Stali jsme vedle sebe a pozorovali, cele dění. Řekl jsem mu: „je velká hloupost, to co tu vidím“. Nic mi neodpověděl, ale šel blíž k davu, stojícím na břehu. Pak se zeptal: „Proč se koupete v řece?“ Jeden ze starších, který vše řídil, začal mu vysvětlovat „ Kristus řekl – kdo se nenarodí z vody a Ducha, nemůže vstoupit do věčného života …“ Mezi množstvím lidí, kteří si přáli podstoupit obřad, byli ženy, jak mlaďoučké tak i starší.   Obrátil se na skupinu žen a zeptal se: „má někdo z vás dětí, rodil někdo z vás?“. Mnozí přikývli, že ano. Zase se ptá, a to ani poté, co jste zažili porod, pořád ještě nechápete, co znamená „zrození člověka z vody“ a až následovně z Ducha? Mnozí začali mu odporovat. Jedna

Co znamená křesťan? Správně česky se má říkat kristovec a takový jedinec je příslušníkem křesťanského náboženství. Každý od křesťanského náboženství, kdo přečte tuten článek zcela jistě bude mě nenávidět či litovat. Stejně jako kdysi pobízel v dopisech jiní, jeden uznávaný (s tituly před jménem a za jménem) husita z Brna: „máme se za něj (totiž za mě) modlit“. Kdyby jen on tušil, co jsem já a co je on v očích Boha. To je správné, tak to má být. Pokud tebe, člověka z masa a kostí, všichni vychvalují, jsi k ničemu. Nejsme příbuzní duchovně. Bůh není naším společným rodičem. Vím jistě, že slovo křesťan nic neznamená pro Boha a pro mě taktéž. Nic mi neříká. A je to stěžejní důvod mé averze vůči křesťanství, mimo jiného. Samotný pojem kristovec ukrývá v sobě náznak na skutečnost, že Kristus je  poručníkem  kristovcovů   (křesťanů)  před svým Otcem. Je evidentní, že na tom není nic špatného. Jenomže je to takové vyumělkované, jakoby nálepka. Nikdo z těch, kdo se zdržoval v přítom