Oleg Matvejev - innerworld

On učil, on jim vysvětloval. Já jsem tu pravdu jen dal dohromady a zveřejňuji na blogu Vše sepsané pochází od toho, jehož jsem potkal poprvé u řeky Jordán. Cestoval jsem s ním, naslouchal, snažil jsem se mu porozumět. ·          Pochopte! Člověk je hříšným ne kvůli tomu, že činí hřích, ale činí hřích (zlo), protože je hříšným. Proč je malé dítě, které neučinilo žádnou špatnost hříšné? Protože se narodilo do světa již „uštknuté“ hříchem. Hřích se dědí z člověka na člověka po otcové linii dříve než se někdo narodí. Hřích před Bohem není stav těla, ale stav ducha, neboť člověk je ve své podstatě duchem. V žádném člověku nepatří Boží účast tělu. Co je „prvotní hřích“? Není to početí člověka, jak se mnozí domnívají. Prvotní hřích člověka je jeho odpadnutí od Boha. Skrze tento jev vnikl hřích do prvního z nás a skrze prvotní hřích pak máme ve světě a v sobě všechno ostatní zlo. Co je to navrácení k Bohu? To je zproštění (prominuti) prvotního hříchu a tím i zproštění jakéhokoliv

Proroci a já aneb pár slov o blízké budoucnosti lidstva, což neznamená ani 2 roky, ale ani více než 200 let. Mimochodem, osídlení Marsu se ruší … Rok 2018 končí, přichází rok 2019. A je zvykem blahopřát k Novému roku jen to nejlepší pro nejbližší a sobě, zkratka nekonečně hodně všeho dobrého. Já ale nic dobrého lidstvu přát nemohu, nejde to. Vzhledem k mé těsné propojenosti s  Hebrejskými  proroky, představím části lidstva mluvící česky, co se blíží k nám všem a to rychlým tempem. Moc do hloubky nepůjdu, neboť nesmím prozradit všechno, ani podrobně. Tak tedy, nastává rok 2019, ve kterém se přetrhne věnec . Je velice specifický, i když je na pohled podoben věnci z kytek. Touto událostí začínají zcela jiná období a časy, než ta co známe. Těchto období bude pár a všechna je spojuje neskutečný děs – utrpení tak velké, že bude srovnatelné s trápením Židů ve vyhlazovacích táborech nacistů nebo jiných národů v lágrech Sovětů. Již ke konci prvního období ze života lidí úplně

Fakt, jako takový, a jak často  potkáváme fakta? Odpovědí je – jsme obklopení fakty 24 hodin denně, ať už děláme v životě cokoliv. Zbývá jen učinit správné závěry z nich. Žádná esej akademické povahy to není, nýbrž pojednání o tom, proč nesprávné logické uvažování nad fakty může vest k bludu. A to jsem se ještě vyjádřil hodně opatrně, protože těch bludů je ve světě habaděj. Dovede-li čtenář strávit obsah tohoto článku, pak zcela určitě může jít studovat filozofii na Sorbonnu   :-) Slovo fakt a to, co se v něm ukrývá je nadmíru důležitým pro každého, majícího aspoň špetku rozumu. Stejná situace je se slovem pravda. Proto, hned na úvod, otázka za milión – je fakt a PRAVDA totéž? Není, nebo spíše ne vždycky. Odjakživa jsem cítil, že něco ke ztotožnění chybí. Podle definice, faktem je skutečnost, že něco existuje. Jakýkoliv objev, třeba ve vědě, je skutečností a je tedy faktem. Letmým pohledem se zdá, že je nesmyslem, aby něco existujícího nebylo pravdou. Jen zadržte z

Kratičká vyjádřeni k tématu blogu. Každé je shrnuté do několika vět: ·            Nikdo nemůže porozumět Bohu zkoumáním Bible. Rovněž Bibli sotva rozumíme jen jejím čtením a zkoumáním a už vůbec ne studiem na teologických fakultách. Pro mnohé jedince čtení Bible je dokonce škodlivé. Jsou totiž schopní pokřivit každou pravdu. Jedině Bůh poodhaluje roušku tajemství nad biblickými texty, a to rovnou v hlavě člověka. ·           Podstata víry člověka v Boha nespočívá ve víře v Boží existencí, ale v důvěře tomu, co Bůh říká. ·           Bůh je duch a proto všechno co je v příbuzenském vztahu k němu je výhradně duchovní, ne vyjímaje církev. Uslyšíte-li tedy, že církev má majetek a navíc se soudí o svůj majetek, nevěřte tomu, že to je církev. ·           Mnoho těch, co uvěří v Boží existenci, později odpadávají od Boha. Nestanou se z nich najednou zase ateisti, jenom nechtějí už Boha. Je jim na obtíž, poněvadž více milují tento svět. ·           Bohoslužba to je život dob

Musí to být děsivý pocit pro kohokoli – prožít celý život s nějakým přesvědčením (třeba o evoluci druhů), pak odejít z těla a najednou zjistit, že tímto nejen nic nekončí, ale že celý jeho život byl vlastně omylem a vše špatné teprve začíná. Moc bych si přál mrknout se na kratičký okamžik, co se honí hlavou křižákovi či muslimovi a nadto mučedníkovi, který zavraždil stovky a tisíce nevěrců, když najednou zjistí, že harém se 40 pannami se nekoná. A tahle absence toužebně očekávané události je navíc jenom začátkem veškerého děsu. Tuším, že muslimkám by toto zjištění bylo o něco příjemnější.

Předpokládejme, že někdo nevyniká v dobrém chování, ale občas jiným poví o tom, co by bylo správné. Sám má snahu a vyžaduje po sobě správné, přesto selhává. Platí v jeho případě přísloví: káže vodu, ale pije víno? Smí takový říci o něčem pravdivém, aniž by byl obviněn z toho, že je pokrytec? Ano smí, třebaže to působí na ostatní jako kus červeného hadru na býka. Mezi upřímným člověkem, avšak zeslabeným hříchem, a pokrytcem leží bezedná propast. Je jasné, že toto přísloví se vztahuje jen na pokrytce. Co je na tom ale zajímavého? Nezpozoroval jsem, že by se obviňující nějak obtěžovali zjistit skutečnou povahu obviněného. Ať si tedy dávají pozor, aby nebyli sami obviněni ve svůj čas.

Seznámil jsem se s ním na břehu Jordánu v Izraeli. Stalo se to na místě, kam se shromažďují náboženští poutníci, aby byli očištěni od hříchů ve vodě řeky, po vzoru Krista, a „zrodili se z vody“. Prý na témže místě působil a rituálně očisťoval lid Izraele Johanan zvaný „Křtitel“. Stali jsme vedle sebe a pozorovali, cele dění. Řekl jsem mu: „je velká hloupost, to co tu vidím“. Nic mi neodpověděl, ale šel blíž k davu, stojícím na břehu. Pak se zeptal: „Proč se koupete v řece?“ Jeden ze starších, který vše řídil, začal mu vysvětlovat „ Kristus řekl – kdo se nenarodí z vody a Ducha, nemůže vstoupit do věčného života …“ Mezi množstvím lidí, kteří si přáli podstoupit obřad, byli ženy, jak mlaďoučké tak i starší.   Obrátil se na skupinu žen a zeptal se: „má někdo z vás dětí, rodil někdo z vás?“. Mnozí přikývli, že ano. Zase se ptá, a to ani poté, co jste zažili porod, pořád ještě nechápete, co znamená „zrození člověka z vody“ a až následovně z Ducha? Mnozí začali mu odporovat. Jedna