Že by to byl špatný vtip?

Zcela jistě nikdo nebude mít těžkou hlavu po přečtení, ale spíše vezmou hlavní myšlenku článku na konci jako špatný vtip. Což je škoda.

Žil byl jeden chytrý Honza a dožil se sta let. Za tu dobu se změnilo tolik věci kolem něj, že se to nedá ani popsat. Jednou se stalo, že Honzovi došli zásoby žárovek. Věděl o existenci něčeho, co svítí, jakoby dioda (LED), a šel pro ni do velkého hypermarketu. Taky věděl, že dioda nemůže být žárovkou, protože nesvítí z rozžhavení, kdežto žárovka svítí právě proto, že je v ní žár, což se odráží i v jejím názvu.

Řekl prodavači, na jeho přívětivou otázku: „můžu nějak pomoct?“, že chce koupit diodovou (LED) svítivku. Prodavač odpověděl, že nic takového nevedou a že asi nerozumí Honzovi. Pak zavolal kolegu a ten konzultoval celou záležitost s dalšíma.

Dopadlo to tak, že nikdo v celém hypermarketu nechápal, co Honza chce.

Nakonec se jeden zvědavě zeptal, zda Honza nepřišel koupit LED žárovku. Ten odpověděl, že LED to určitě je, ale žárovka to není.

A jsme u konce povídky, ne článku. V čem je ale pointa?

V tom, že čeština je moc dobrá pro poezii a pro lidovou řeč v hospodě apod., ale něco jí chybí, aby byla „myšlenka rozzářená“. Ovšemže čeština sama o sobě za to nemůže, neboť se vše odehrává v hlavách lidí, přesto …

Teď pokračování, které patří k věci.

Žil jeden spisovatel jménem Solženicyn. Popisoval v románech o temných dobách v sovětském Rusku a o trápení lidu v koncentračních lágrech. Vymyslel pro všechny lágry, byli jich stovky po celém Rusku, název – Gulag. Přesněji řečeno, souostroví Gulag.

Zase se vrátíme k češtině.

Hodně často se dá zaslechnout jak Češi, dokonce i ty co mají tituly před jménem a za jménem, řeknou něco o Gulazích. Snad někdo už tuší kam to vědu? Ne?

Tak dobra, nejsou Gulagy, je pouze jeden archipelag Gulag, který se skládal ze stovek lágrů a žádný z nich se nejmenuje Gulag.

Pokračujeme čímsi totožným.

Asi není člověka v Čechách, který by neslyšel o webu.

Web Microsoftu, web České televize a jiných televizí, web výzkumného ústavu, web mateřské školky atd. Někteří mají ještě více bujarou fantazii, a proto existují dokonce jejích vebovky (jednoduché v na začátku slova je tam záměrně).

Já ale tvrdím, že nikdo nemá své weby a vebovky. A že je jenom jeden web a na tom webu mají svá vyhrazená místa. Tak tedy, jsou jejích websity nebo, chcete-li, webové stránky, nikoliv weby.

Ještě o jedné „perle“ dole.

Kolik Britských občanů žije v České Republice? Který Brazilský fotbalista získal Španělské občanství?

Co spojuje tyto otázky? Spojuje je základ společný pro obě odpovědi – ani jeden.

A je to proto, že ve světě nežije ani jeden Britský či Španělský občan. Rovněž jako Švédský, Norský, Belgický, Nizozemský, Saudo Arabský, Japonský atd. Jednou jsem dokonce slyšel na ČT, jak „pronesla projev Britská královna ke svým občanům“!

Jen vzácně zaslechnu o poddaných nějakého Jeho Veličenstva.

Koho to, ale zajímá ve státních médiích, kde úzkostlivě dbají na čistotu řečí a proto jakýkoliv šampionát nebo Olympiáda u žen je vlastně Československou Olympiádou. Všechny zúčastněné ženy ze všech koutů světa jsou tam výhradně české národnosti.

Taky tvrdím, že problém se netýká jen lidí mluvících česky a samotné češtiny, ale se vztahuje na celé lidstvo. Projevuje se to dokonce i tak, že vznikají války kvůli odlišnému chápání jednotlivých pojmů (slov) či vět.

Teď zase k tomu, proč tento dlouhý a nudný článek vznikl, kromě jiného, i když hlavní myšlenka na konci je krátká.

Na mou snahu zveřejnit jen samotnou kratičkou myšlenku na blogu jednoho serveru, redakce odpověděla, že není článkem, ale spíše diskusním příspěvkem, a že má malou informační hodnotu.

O tom, že je kraťoučký, souhlasím. Souhlasím taky s tím, že hřiště, na které jsem přišel, není moje a musím hrát podle pravidel (Kodexu) serveru. Beru to, podnik je jejích.

S čím však nemohu souhlasit je tvrzení redakce vepsané do Kodexu o tom, že „krátké“ nemá velkou informační hodnotu.

Znám krátké věty, které doslova měnili svět. Třeba, „… dnes nacistické Německo napadlo Polsko …“. Nebo ještě kratší tvrzení, které se skládá z pouhých tří písmen: E, m, c², kterému se říká rovnice a ta má větší informační hodnotu než všechny foodblogerské články na internetu.

Platí to samozřejmě, pokud se zajímáte o globální dění, nejen o to, jak správně usmažit brambory (nic proti bramborům, chutnají mi :-).

Teď na konci, uvádím původní a zamítnutý článek, ve kterém jsem shrnul celý tento problém lidstva. Text je trochu smutný a ironický zároveň.

Přeji příjemného přemýšlení.

„Pokud mobilní telefon je smart a TV je smart a auto je smart a lednička s kávovarem jsou smart a celá domácnost je smart a město je smart a budoucnost lidstva je smart, potom – Homo není sapiens, a nemá budoucnost.“

Závěrem –

Pokud se nemýlím, pak Descartes říkal: „Zkoumejte smysl slov a ušetříte svět poloviny jeho chyb“.